Zdarec Merline,
že zrovna ty neznáš Polsko mě překvapuje. Čekal bych, že když jsi takto od čáry, budeš to tam znát jak svý boty. Každopídně já Polsko vždy dost ignoroval, protože jsem nejvíc procestoval na motorce, a veškeré pokusy o Polsko skončily naštvaností z maskarálních kolon a nekonečných vesnic. Po tom letošním výletu mám zkušenost, že Polsko se vylepšuje severovýchodním směrem, takže příhraniční oblasti s náma a Slovačí stojí tak asi nejvíc za pendrek z celýho Polska. Každopádně drožkou se ty kolony dají přežít snáz než na té mašině a jak se prokoušeš trochu dál, je to tam moc fajn. Lidi příjemní, ceny přívětivý, dnes už dost dálnic zdarma a perfektně vybavených, hajzlíky na každým větším parkovišti ve městech, města krásně opravený a udržovaný... Celkově bych řekl, že chytli dech jak sviňa. Nejspíš se na ně časem budeme dívat zezadu, jak nám ujedou. Tady u nás je to fajn, ale proti nim je to takový nějaký zastydlý. Bylo by to asi na delší diskusi.
No a abych tu jen tak prázdně neplkal tak trochu popojedem.
Z Toruńe jsme se vydali dále na sever směrem k Elbínku, kde jsem měl zálusk na lanovku na Elbíneckém plavebním kanálu. Dojeli jsme tam v pozdním odpoledni a na první dobrou se zdálo, že už dojezdili a v akci to už neuvidíme. Nicméně i tak to vypadalo velmi zajímavě a stálo by to za návštěvu. Po přibližně půlhodině oblézání a zkoumání, s loděma jak když se roztrhl pytel a jezdilo to sem a tam jako divý. No zážitek z toho vidět to v chodu úplně neskutečnej. To, že jsem na to vejral já bylo očekávatelný. To že mladej, když tam byly koleje, také. Ale to, že na to vejraly jak blbý obě naše dámy, to jsem úplně nečekal. Kdyby se tam někdo chystal, přidám radu, že je u spodní části kanálu takovej útulnej free kemp. My přijeli z vrchu normálním ofiko příjezdem na označené parkoviště, navíc jsme měli plány dojet ještě večer k Baltu, tak jsme ho vůbec nevyužili. Vypadal ale velmi útulně.
Večer jsme pak od kanálu přejeli ještě na západní břeh Wisły a zapíchli to v kempu Stogi u stejnojmenné pláže v Gdańsku. Plaża Stogi je zároveň konečnou zastávkou šaliny, takže se odtud lze pohodlně dostat i do centra města. Zůstali jsme tedy přes 2 noci, pokoupali se v Baltu a prohlídli centrum Gdańsku. Město jako takové se nám hodně líbilo, co tu však bylo horší než v Krakově či Toruńi byly ty masy lidí. Nevím, zda je to tak normálně nebo to bylo způsobeno právě probíhajícími slavnostmi, ale bylo to na náš vkus už trochu moc.
Z Gdaňska jsme pokračovali na Sopoty, které jsme opět hlavně kvůli masám lidí vzali tak trochu "z rychlíku". Na vstupenky na molo byla taková fronta, že jsme to rovnou vzdali a šli se na něj raději podívat zespodu. Beztak to je zajímavější, když je vidět ta dřevěná konstrukce. Zespodu jsme dokonce zjistili, že molo není tak úplně dřevěné, ale je v něm nacpáno už i poměrně dost oceli. Hold pokrok nezastavíš.
A protože na Sopotech nás to neoslovilo, tak jsme pokračovali zase dál. V zásadě celou cestu z Gdańska jsem rozmýšlel, zda pokračovat podél pobřeží na západ, a nebo to ve Władyslawowu ohnout na Hel.
Nakonec jsme se již před Puckem zapíchli do kolony a když jsme se došourali do Wladyslawowa a viděl jsem, že kolona z kruháče pokračuje jak do Chłapowa tak do Helu, bylo vcelku jasno. Vystát si takovou kolonu kvůli tomu, abych Hel nezkusil, to by mě štvalo nejspíš dodnes. No nakonec ta část kolony před odbočením byla úplný piánko proti tomu, co jsme absolvovali potom. Celou tu několikahodinovou kolonu jsem si jen říkal, co asi bude na konci. Děsil jsem se toho, že když všechny ty auta dojedou do Helu, tak se tam snad ani nevejdou a nebudeme mít ani kde zaparkovat, natož zakempit. Takže nervózní jsem byl jak panna. Naštěstí Žolda fungoval na jedničku s hvězdičkou, pravidleně cca v minutových intervalech na 5-10 vteřin na jedničku pouštěl ventilátor a teplota se držela lehce nad prostředkem.
Žádný černý scénář se nekonal, v Kuźnici zmizela najednou halda aut a v Jastarnii zmizeli úplně všichni a do Helu jsme jeli už úplně sami. Pouze jak je tam už většina cesty snížená rychlost na 50km/h, a cizinci jsou asi jediní, kdo tam rychlosti dodržuje, nás asi v půli cesty pár aut dojelo zezadu. A samo taky na zákazu posléze předjelo, bo to byli Poláci

. V Helu jsme to zapíchli v kempu Sielski Hel. Kemp byl sice plnej, ale kempmajster nám tam i přesto nabídl nějaké místo navíc. Moc se nám nezamlouvalo, dost to smrdělo konfliktem s již ubytovanými okolo, tak jsme si vzali čas na rozmyšlenou. Když jsme šli asi po 5 minutách říct šéfovi, že to teda vezmeme, místo bylo už prodané po telefonu

. Chvíli jsme ještě zevlili u recepce a diskutovali co dál, když do toho šéf přišel, že tam něco ještě přeparkovali a má pro nás novej flek. Tak jsem rychle nakoukl, bylo to sice hrbatý, ale ne nehratelný, tak jsme si plácli. No kemp to byl sice skromnější, ale na skvělým místě a snad v ještě skvělejším prostředí. A Hel? Jedním slovem úžasnej. Neskutečně nás to tam okouzlilo a hned jsme se shodli, že na tom místě nejsme naposledy. Malebný městečko s přístavem, pobřežní promenádou, hromadou bývalých vojenských obkektů a nekonečnou pláží s bílým jemným písečkem a nádherně čistou vodou. Suverénně nejčistější pláž a voda ze všech míst, kde jsme v Polsku byli. A hlavně na pláži bylo fakt minimum lidí.
No a abych vás neunudil k smrti nekonečným textem, tak pokračování si dáme zase někdy příště a raději opět přilepím nějaký fotky.
Elbínecký plavební kanál:

- 20230811_164934.jpg (431.83 KiB) Zobrazeno 2564 x

- 20230811_165107.jpg (371.85 KiB) Zobrazeno 2564 x

- 20230811_170112.jpg (349.12 KiB) Zobrazeno 2564 x