Dobrej večír z Krkonoš!
Jak jsem již avizoval, z kraje prázdnin jsme s Modrým kopli do vrtule a frčeli na výlet. Tentokráte jsme si to namířili do Itálie s ne úplně jasným plánem. Teda jediný jasný bylo, že jedeme do Valle di Orco za kámošema lízt. Ale jak dlouho tam budeme, co všechno tam podnikneme, to nikdo netušil, natož jak pojedeme zpátky... Tam bylo jasný pouze to, že když to vyjde, tak se rádi zastavíme na Grand Prix Revivalu v Brně... tak jsme vlastně měli plus minus jasný pouze datum návratu...zkrátka dřív jak za 14 dni nás nečekejte.
Sbalili jsme Modrýho, pro případ nabalili i kola a už si to frčíme na jih. Z různých variant jak se dostat do Němec tentokráte padl los na hraniční přechod Strážný a už si to uháníme k Mnichovu, kde kousek pod ním nocujeme. Ráno budíček a přes Garmish do Rakous a odpoledne trávíme ve Švýcarsku. Protáhneme se na dohled od Davosu. Ve Svatém Mořici vaříme kafe a alou do Itošky, Lago di Como je dobrá adresa k vaření večeře. Večer přespáváme kousek od údolí Mello, kam se pak jdeme následujícího dne projít..
A takhle by člověk psal, kterak jsme se dalšího dne přes Miláno přiblížili do Národního parku Grande Paradiso a dalšího dne z rána se potkali s kamarády. Jak jsme tam další dva dny vegetili ve skalách, abychom se následně sbalili, podívali se na nedalekou přehradu a frčeli do Monzy. Podívat se k okruhu, dát si tam v pouliční kavárně kafe a pokračovat k Lago di Garda. Přespáváme a jedeme do Arca, cíl lezení další den.
No a ten se nám úplně nedaří. Včera jsme se vydrápali na kopec a dnes po slunečném ránu přišly mraky a začalo vydatně pršet. Nakonec z kopce utíkáme zpátky do údolí a posouváme se dál do vesnice San Lorenzo Dorsino. Druhý den se dostaneme do skal a třetí opět balíme pět švestek, v místní pekárně vykupujeme pistáciový croissanty a valíme do Dolomit. V Trentu dáme ještě zastávku na kávu a cestou stačíme potkat bílou španělskou westfálku. A toho dne kotvíme ve 2109 m n.m. v Passo Falzarego.
A je tu den špacíru. Kopec nad námi sahá až do 2760 m n.m. a nám se tak trochu na drzo podaří asi 250 výškových metrů urazit podzemními tunely z 1.světový války. Musím říct, že to je zážitek a nechci si ani představit jak strastiplný to tu tehdá muselo být. No, dokončujeme kolečko po okolních kopcích a v podvečer vyrážíme dolů do údolí. Cortinou projíždíme a přes nevysoký sedlo na dohled od Tre Cime valíme na Rakousko.
A tam se zastavíme až těsně před půlnocí na vršku silnice v lyžařském středisku Katschberg. Neskutečnej kopec nahoru, druhýho dne, neskutečnej kopec dolů. To se zastavíme po ránu na kávu v Obertauern, dalším lyžařským středisku. Pak Schladming, koupačka v řičních lázních cestou a na noc zastavujeme až nedaleko Znojma v bývalé kaolince.
A pak už jen dopolední vyjížďka na Hardegskou vyhlídku, výborná káva v kavárně Půl na Půl a alou do Brna. Večer nás čeká pivo s Martinem Strakou. Nakonec nocujeme přímo na okruhu a od rána si plnými doušky užíváme cvrkotu v depu i na trati. I když místy není slyšet vlastního slova. Zážitek, který se jen s těží dá popsat bez té ohromující zvukové kulisy. A pak už jen stačí navečer otočit klíčkem v zapalování a dorazit těch posledních dvěstěněco kilometrů a jsme zpět... Však obrázky následujou...


Pokračování hnedle...

I hle...


Nespíte..?

...tak nespěte a koukejte...


A pak už jsou formule a ty nalepím až to vše najednou roztřídím...

Katschberg to je pěknej krpál. Jednou jsem si taky projel. Nechápal jsem u silnice značky omezující rychlost na 70. Jel hsem sotva 50 a méně a i tak sem byl skoro posranej

Jojo, Katchberg... je to do nebe, vopravdu! Sedmdesátka fakt v T3 nehrozila.. dvojka stabilně, asi dvakrát jsem si věřil, že dám trojku a to mě vypeklo. Klesly otáčky a tak jsem se ostudně dostal i na jedničku... Ale na druhou stranu, kopec jako hezkej.. Však dole v Gmündu je muzeum Porsche a všichni jsme o tomhle Gmündu už někdy slyšeli, tak počítám, že se ještě vrátíme...
A teď ty formule...


Tak zas někdy na cestě...
Ať to vrčí Plantážníci, Merlin a Kika.

Tak a jsem za debila... samozřejmě, že Zetka s číslem 14 na dveřích je Aerovka pro Tisíc mil československých...

martin_100 píše: čtv 01. srp 2024 5:52:54 Katschberg to je pěknej krpál. Jednou jsem si taky projel. Nechápal jsem u silnice značky omezující rychlost na 70. Jel hsem sotva 50 a méně a i tak sem byl skoro posranej

To mi připomnělo jak jsem kdysi se Žánpjérem (Citrón ZX) jel přes Wurzenpass. Tam je značena "jen" nějaká 18%. To auto nemělo klasickej kastlík, ale jen takovou šikmou poličku. No a cestou se pak všechny ty krámy z té poličky pěkně vysypaly mamině do klína .

Jinak cestopísek pěknej Merline, to jako jo. Fotky moc pěkný, jen já nějak na tu černobílou nejsem. Takže co kdybysme založili sbírku a koupili ti barevnej foťák? Nebo když se moc nevybere, tak aspoň pastelky, že bys nám to dobarvil . Modrýho bys mohl chytit dobře, beztak ti kus spreje zbylo .

Ahoj Chlapci!
Děkuju Půčo... nu a ta barva.. To už je dávno vymyšlený. Letos jsme to vymysleli po Bornflossu. Zbyly pastelky z koutku pro děti a tak jsme vyhlásil afterparty... Kdo chce fotky barevně, ať přijede a vlastnoručně si je vybarví... Pecka věc... jen teda nikdo nedojel...

Pic, Merlin.

Merlin píše: čtv 01. srp 2024 9:15:13 Však dole v Gmündu je muzeum Porsche a všichni jsme o tomhle Gmündu už někdy slyšeli, tak počítám, že se ještě vrátíme...

A o přesně z toho muzea jsme pres ten krpál jeli

Merlin píše: čtv 01. srp 2024 16:33:05 Ahoj Chlapci!
Děkuju Půčo... nu a ta barva.. To už je dávno vymyšlený. Letos jsme to vymysleli po Bornflossu. Zbyly pastelky z koutku pro děti a tak jsme vyhlásil afterparty... Kdo chce fotky barevně, ať přijede a vlastnoručně si je vybarví... Pecka věc... jen teda nikdo nedojel...

Pic, Merlin.

Tak záleží, komu všemu jsi to řekl. Ale chápu, že bylo třeba to roztrubovat opatrně, abys hned nepřišel o všechny pastelky .