Tím bych tak asi celkově uzavřel fázi rozborky a přešel dál k fázi léčení.
Nejprve zase pár záběrů, co budeme léčit.

Aby toho nebylo málo, tak i na střeše to není jen tak bez práce. Krom očištění zbytků tmelu a lepidla, orezlých míst upevnění markýzy a lakování, pro které jsme se rozhodli především z důvodu snadnější dostupnosti než když je střecha na autě, je třeba opravit zadní plechovou zakončovací část. Ta se sice na první dobrou jeví, že je zalaminovaná ve střeše, ale není tomu tak. Je ke střeše přilepená a pouze přeplátovaná laminátovým lemem. Na naší střeše to bylo celé rozšklebené, laminátové přeplátování už tam bylo v podstatě jen tak na oko a z lepidla byl plech též téměř odtržený.

No teda z těch daguerrotypií je mi slabo
Vim, že to dáš ale bude to teda šichta.

...asi jsem přehodnotil svůj názor na vysokou střechu. Jsem rád za obyčejnou, nízkou, plechovou, pevnou.

Puchy, tož hodně zdaru s tem pertinaxom laminátom.

Ale chlapci, netřeba propadat trudomyslnosti. To mě bralo akorát, když jsem zjistil, že je ta střecha cugrunt. Postupně jsem to ale nějak rozdejchal a jal se to řešit. Martin mě přeceňuje, já bych to asi nedal. Dávám však jiné věci a jsou tací, co ty věci potřebují na tolik, že mi za to dávají nějaké bankovky. Zaměstnání nebo tak nějak se celé té taskařici říká myslím. No a pak taky jsem synem autoklempíře, tohoto času již v penzi. V podstatě jsem tedy jen musel rozseknout otázku, zda to dát k dědouškovi hektar daleko se všemi negativy kšefů s rodinou, nebo provětrat o kus víc těch bankovek a riskovat sázku na kulhavou klisnu.
Dědoušek se vymáčkl že to nějak dáme, tak jsem to tedy zkusil s ním. Táhne se to sice jako sopel, ale mám docela pocit, že to mám nějak pod kontrolou. Rodinu tam ten rozkuchanej křáp asi vcelku štve, ale zase na druhou stranu je tam už víc než 2 dekády neštvu já. Tak to snad nějak rozchoděj. Zatím je stav takový, že jsem dědouškovi prezentoval na kompjůtru profily okapniček a držáků střechy, které jsem po dohodě následně objednal. Dědoušek je tam postupně napasoval a dotvaroval zbytek. Rám střechy je tedy zalátanej. Zároveň jsou zalátány tři díry v okně zadních dveří a spodní lem. O víkendu se dveře chystaly pod lak, který jsem byl v sobotu zakoupit (L90D Pastelweiss na střechu a LH5G Mediumblau na vrata). Dneska už se, doufám, chystá pod lak střecha, na které jsem asi před třemi týdny zaladil zadní plechovou část. Dostanu se tam opět přespříští víkend a doufám, že už bude střecha v laku, a proběhne opětovné spojení. Přiznám se, že po dekabrioletizaci budu mít o dost lehčí spaní .

Ahoj Půčo!
No smekám, jedeš jako dráha... nebojíš se toho, to je dobře, ale hlavně máš tah na branku! Toho se vždycky bojím nejvíc, že to "rozjebu po dvorku" a dá se to dokupy kdoví kdy. Každopádně teda vysoká střecha to je výhra, to Ti povím... No a aby toho chválení nebylo málo, správnej odstín té modré... těším se až se někde potkáme a vytvoříme takový Westfalia koutek...

Ať to brzo vrčí a hlavně ohne Kabrio, Merlin.

Zdarec,
no s barvou to tak horký nebude. Mediumblau bude zatím jen na těch zadních vratech. Auto má ještě od němčoura stětkou napatlanej odstín WHDHG, tedy "Was Hat Das Haus Gegeben". Ale v plánu je dát časem celou káru do Mediumblau a ten současnej lak stojí za starou bačkoru, tak jsem prostě rozhodl vzít vrata Mediumblau už načisto. Maximálně, pokud bude mezi zbytkem auta velká časová prodleva, tak se ty vrata jen tak líznou zvenčí pro sjednocení.
Jinak barva mi ležela v palici dlouho. V zásadě už při koupi bylo jasné, že pokud se rozhodneme ho v rodině ponechat, tak ho lak v brzké době potká. Někde na internetech jsem natrefil na tyrkysovýho Hochdacha a ta barva mě naprosto nadchla. Za mě prostě ta barva tomu autu dokonale sekne. Ten původní obrázek takhle na první dobrou nenajdu, ale pro představu níže přikládám dvoubarevnýho busa v té oné barvě.
No jo, jenže jak šel s Žoldou čas a zachraňoval jsem víc a víc původních věcí a měl čím dál větší radost z toho, jak se daří držet jakés takés mantinely originality, tak mi prostě ta barva přišla neskutečnej faul tomu všemu. Jenže na druhou stranu auto je původně L90D Pastellweiss (se střechou blíže neurčeného odstínu gelcoatu velepodobného té L90D). A zrovna tahle barva je za mě děsně asexuální, důkazem budiž to, že Žolda má na sobě poté ještě zelenou a pak modrou. Ještě kdybych to tak pořídil a zvykl si na to, tak budiž - byl tak, bude tak. Ale my si právě zvykli na tu modrou a prostě v zásadě celá rodina odmítáme investovat do toho, aby to po hromadě úsilí, práce a peněz bylo v Pastellweiss .
Sečteno podtrženo z toho zbyla ta "zlatá střední" a rozjeli jsme si dobově korektní barvy (= to v čem se dal Joker ´89 tehdy koupit), ze kterých jsme, i z nostalgického důvodu zvyku na modrou a tušenému postupnému lakování po částech, vybrali Mediumblau mit weissem Dach. Ještě trochu nastal ten problém zvolit vhodný odstín na střechu. Když jsem zjistil, že na to uspokojující odpověď nenajdu, vymyslel jsem si vlastní argument, kterým bylo to, že na tom Pastellweiss ta střecha byla téměř totožná s autem a též ji zvali GFK Weiss stejně jako tu na modrém autě. I dnes po letech je pouze o něco více zažloutlá než ta původní na karoserii. To mě tedy vede k úvaze, že tehdy Westfálští soudruzi asi ladili co možná nejpodobnější gelcoat k té Pastelce, neb to byl základní odstín bydlíků a v té barvě jich vyletělo z fabriky suverénně nejvíc. No a já dnes jejich mnou domnělé tehdejší snahy dotáhnu do úspěšného konce tím, že tam tu pastelku nechám nacintat. Furt mi to přijde smysluplnější, než prostě náhodně zvolit nějakou jednu z nepřeberného množství bílých a do budoucna ani nevědět, čím do toho jít s případnou opravou. Nehledě na to, že bílá barva se stejně jako černá neustále vyvíjí. Už dnes je přinejmenším o několik bílých barev víc, než když jsem se rozhodl pro tu Pastelku .