Zdar!
Já jsem teda taky v koncích...

Ať to vrčí, Merlin.

odklápěcí držák rezervy na zadní vrata...

venca101 píše: pát 26. dub 2024 9:57:50 odklápěcí držák rezervy na zadní vrata...

To mě taky napadlo na první dobrou, ale pak jsem to zavrhl. Vlastně jsem si to nedovedl úplně v té roli představit. Pak mi to moc nesedí na tu orientaci, co tu včera popsal a nakonec vlastně proč? Proč by jí dával na zadní vrata u normální káry, kde je tak hezky poklizená a ještě ti může zachránit hokejky při nějakým klepanci.

Hoši, jste nějací rychlí... A Venco a puchyyla, ne-e, není to na rezervu.

Tak dám další nápovědu. Tento kousek je zatím v původním stavu, protože bude potřebovat rozebrat - jelikož je to nýtované, neobejde se to bez destrukce (nýtu) a výroby náhrady. A protože nemám potřebné vybavení, tak to budu muset svěřit někomu jinému...
Pro lepší představu, rastr pod dílem je centimetrový a ten hák se otáčí kolem toho nýtu (který je zároveň maznice). Z druhé strany je vratná pružina. Celé je to přišroubované přes ten úhelník k části, kterou ještě nemáte a opět se díváte na spodní část...

Tak přemýšlejte! Je upřesním, je to originální doplněk vyráběný přímo VW.

Vyjížděcí schod pod šoupačky.

Zdar! Jdu sice pozdě, ale což...napadlo mě to samé jako Martina...

Taktak, pánové...

Růže k lásce 252898061A
S úctou Béda Hudeček.

Jelikož to nakonec bude asi větší, tak renovaci hodím do T3 sekce...

Stupačka čeká na cestu do Brna, abych ji odvezl na pískování a koma-ksicht, tak zatím řeším jiné bolístky.

„Kapitáne, senzory hlásí porušení strukturální integrity na palubě A!"
„Poručíku, ale my jsme na palubě A, upřesněte kde!“
„Ehm... pane..."
„Poručíku!"
„Vaše křeslo...“
Potah na řidičově sedačce prořídl. Hlavně na levé straně, ta je nejvíc v prd... vlastně ošoupaná od prd... tak opotřebovaná od nastupování do auta. Ono to čalounění bylo načaté vlastně už od začátku, co ty sedačky mám. Ale zatím to úspěšně kryl potah. Sedačky mám od roku cca 2009, kdy jsem objevil na vrakovišti v Dolní Rožínce busa. Komu Dolní Rožínka nic neříká, tak je to díra hnedka vedle místa, kde se pořádal Podmitrov a ten bus před tím vrakáčem stál prý od nepaměti. No a já jsem nebyl líný se zeptat... Tehdy jsem si odvezl Multivan interiér a tedy i pilotky a tu postiženou (sedačku), syncro rámy na zrcátka, převodovku se samosvorem, DG motor další věci.

„Poručíku, tak to spravte!"
„Ale... pane...“
„Ach jo, co si člověk neudělá sám...“

Tak s chutí do toho. Shlédl jsem pár videí na tytrubko a stal se ze mne (mistr) čalouník. Dobře, tak ne, ale alespoň jsem věděl do čeho jdu. Pořídil jsem materiál a hurá do toho opatrnými krůčky vpřed. Pro začátek udělám čalounění jen toho potrhaného sedáku, opěradla asi časem, loketky asi taky očalouním znovu, stejně potřebují opravu. Z materiálů pro nový potah padla volba na kůži. (trochu) s ní umím pracovat, je to odolný materiál a mám spolehlivého dodavatele. Dále je potřeba stříkací lepidlo na autočalounění - nemusí být ve spreji, ale sakra to zjednoduší práci, pořádná nit, podkladový molitan a kleště na spony. Zbytek se jistě každému válí doma... Třeba šicí stroj a jehly na šití kůže.

„Kapitáne, ale na čem teď budete sedět?“
„...“
„Já doběhnu do skladu pro náhradní křeslo...“

Jo, pokud máte busa na každodenní ježdění, tak se hodí mít jinou sedačku. Ušití potahu trvá déle.

Napřed je potřeba sundat staré čalounění, to jde sundáním sedáku, který drží na 4 imbusech v ližinách. Samotné čalounění drží napnuté v drážce kartonová páska přišitá k boku potahu a dráty se sponami.
Ty tři dráty položené na molitanu jsou v tunelech v potahu a čtvrtý drát tvoří U a je zastříknutý uvnitř molitanu v tom žlábku. Dráty k sobě vážou spony na obrázku. Na fotce je vidět, že molitan je potrhaný a fixační drát taky napáchal nějaké škody, takže v tuto chvíli je dobré spravit nebo pořídit nový molitan. Já, starý kolenovrt jsem lepil. Poškozené části je dobré vyříznout a nahradit novou výplní. Zde hlavně ta levá část poškozená dráty.

Další krok je vytvořit šablonu pro nový potah. K tomu je nejlepší potah starý. Takže rozpárat a už není cesty zpět.
A pokračování příště...

Starý potah je ze 4 dílů: látkový střed sedáku, ten je podlepený molitanem, dvě „křídla“ a bok. Bok je příliš dlouhý na jeden díl, tak na novém potahu bude sešitý ze tří kusů - čelo a levé a pravé křídlo. Takže překreslit na kůži a na hrubou obstřihnout. Pro překreslení se mi osvědčilo na kůži starý díl přilepit oboustranou lepící páskou. Také počítejte s tím, že díly jsou různě vytahané a tedy deformované. Třeba střed sedáku, ačkoliv původně obdélník, tak zde spíš ve tvaru S.
Kůži používám přírodní a barvím si ji mořidly na kůži sám. Samozřejmě ji mohu nabarvit rovnoměrně (nebo koupit už barvenou - stříkanou akrylovou barvou), ale zde to byl záměr. Zde už finálně vystřižené a nabarvené díly nového potahu:
Střední díl je ještě třeba podlepit molitanem a je možné začít šít. Pro šití je potřeba jehly na kůži a pevná nit. Použitá Veritaska práci zvládla... (bez výhrad to nebylo, ale je ušito). Před šitím doporučuji secvaknout díly k sobě sponkovačkou na papíry. Jednotlivé díly budou držet a nebudou se hýbat vůči sobě.

Napřed jsem sešil boky do jednoho dílu, potom jsem přišil tunely pro fixační dráty na středový díl, dále křídla ke středovému dílu...
Pokračoval jsem šitím boku k sedáku. Zde jsem začal narážet na limity šicího stroje - stolek je příliš veliký a prostor pod ramenem zase malý, takže byl boj se s tím vymotat.

Dvojitý šev kolem hrany bok-sedák už byl vyloženě utrpení. Protože bylo potřeba prošít 3 vrstvy kůže a šicí stroj potřebuje rychlost, aby to zvládl. Když je ale rychlý, tak člověk prostě nestíhá otáčet a posouvat potah, aby to vypadalo k světu. Takže jsem rukou točil strojem a dělal to steh po stehu.
Tak. Ješito Ješito, už to máš ušito. Vlastně né. Ještě zbývá kartonový pásek pro napnutí. To jsem už nefotil.

Natažení a zasponkování potahu na molitanový korpus už bylo dílem chvilky. Pak ještě chvíli boje s napnutím a je to připravené pro instalaci.

„Poručíku?!?"
„Ano pane?“
„Proč je mé křeslo už zaliskané a to ještě není na svém místě?“
„...“ No proč asi. Máš děti a celé to děláš v jídelně na stole.