Našel jsem tu téma renovace přední nápravy, avšak nic obdobného o nápravě zadní.
Tak že jsem tak smělý, jsem si dovolil, kdybyste se teda neurazili, takového tématu nám tu založiti. Ne že bych nápravu na našem Žoldovi vyloženě renovoval, ale po jistých problémech na letošní dovolené jsem se jal té nápravě trochu podívat na zoubek.
Nejprve jsem začal řádně sondovat a zejména řádně syslit: Brzdy se mi bůhvíjak v kondici nezdály už delší dobu, tak jsem s nimi počítal jako se samozřejmostí. Zjištěno jsem měl jistě, že štíty jsou před smrtí a potrubí s hadicemi taky nevypadalo nic moc. Suma sumárum jsem koupil štíty + upevňovací šrouby, praseta, pakny, bubny, pružinky (=příslušenství), lana ručky, trubky po ramenech, hadice a držáky toho všeckého. První nápad byl jako vždy jít na jistotu do ATE. Tam jednak nešly sehnat bubny a k tomu jsem na fóru západních sousedů načetl na tyto značné množství hany, ze které mi vyšlo, že mám tak alespoň 80% šanci, že mě budou kopat do nohy. To jsem nechtěl, a tak jsem zatnul zuba a objednal origoše, které se tvářili dostupné býti. No asi po 3 týdnech od objednávky tvář jaksi změnily a už prý nikdy nebudou. No co se dá dělat, peníze mi vrátili, pouze to bylo hrazeno v T€urech, takže mě dvojí kurzový převod k VW dílům a zpět přišel bratru na nějakých 680Kčs. Nešlo jen o ty bubny. Když už tak jsem tam vzal dílů více, které jsem nakonec v rámci zbytečného internacionálního poštovného až z ďalekej cudziny taktéž stornoval. Osud tomu tedy chtěl, že jsem nakonec skončil u druhé ze západními sousedy doporučovaných variant tedy těch od Roberta Bosche. Ty se taktéž netvářily zrovna dostupně, nicméně na přímou poptávku se jich páreček vyloupl vcelku rychle, asi za týden.

No a takhle nějak vypadali, když přišli krasavci:

Aby nebyly tak hezky načural lesklý, a taky hlavně aby nebyly za tejden na autě rezatý jak liška bystrouška, jal jsem se je ihned po obdržení sprznit štětkou. Alkyton mi zbyl po výměně ložisek na Kempíkovi, tak jsem ho hned zneužil.

Alkytoní základ: A navrch 2 vrstvy černošky: Bubnama/brzdama to začalo, nicméně trápil mě ten spíš homokloub. Tam jsem to také moc nehodlal zkoumat a koupil jsem zrovna 4 kousky od SKF, další z mých oblíbených značek. No a když už, tak starý ložiska tam přece nechávat taky nebudu, takže také 2x sadička od SKF.
K těm ložiskům možná jen doplním, že jsem zaregistroval toho Poláka, který prodává "repasované" domky naládované kuličkovými+válečkovými ložisky. Slušně jsem se jej dotázal, jakýma to krmí ložiskama a on mě slušně poslal tam co slunce nesvítí. Jelikož mi tím nedal možnost si alespoň ověřit vhodnost jím užitých ložisek pro daný účel užití a taky mám ty lehké originalistické sklony, bylo tím rozhodnuto o cestě originálu. Rozhodně nelituji, alespoň zatím.
Pro jistotu jsem zakoupil, taktéž od SKF, ještě silentbloky ramen.
Co jsem naopak nezakoupil:
podložky pod pružiny - přišly mi neúměrně drahé, nebyly na tom tak zle a mohly tam ještě zůstat
šrouby ramen - nenapadlo mě, že budou zarezlý na totál - CHYBA
další navazující brzdové potrubí - a kde bych jako měl skončit, u nohy? - RIZIKO
pružiny, tlumiče, horní dorazy - vypadalo to OK a žádné problémy s tím nebyly
Vybaven díly, bohužel ne zcela, a haldou různých potřebných a nepotřebných serepetiček jsem se vydal za mým bráškou - největším šamanem co znám. Začalo to jak jinak, než "dvoumetrovou trubkou". No nebyla dvoumetrová, ale bráška je fakt silnej, možná víc než silnice Ono to teda začalo ještě dřív, zarezlejma závlačkama, který dostaly štípačkovou medicínu se slovy: "to si pak odvrtáš".

Brzdy se měly tak, že obložení bylo skoro nové, ale bylo dané ve starých bubnech. Neměřil jsem je, ale měly opravdu velký rantl, jsem si skoro jist, že byly už za limitem. Na kole, které mi zůstalo zaseknuté byla zadní destička po celé délce prasknutá asi 2mm širokou puklinou, nejspíš následek toho rozžhavení. Desky, ač zánovní šly do popelnice, bubny jsem pro jistotu ještě schoval. Kdyby se ukázalo, že ty nové skutečně nefungují, nechal bych je přetočit a nalepit si k nim tluštější obložení.
Okolo kol a brzd to šlo nahrubo rozházet poměrně rozumně, výraznější odpor začaly klást až ramena. Vnitřní šrouby nakonec bouchačka udolala, vnější naopak dokonala. Nastoupit musela pilka šukalka a už bylo jasné, že nové silentbloky byly rozumná volba. Bohužel zde byla již jasná ta absence šroubů .
Pilka šukalka: A je venku: Pohled na brzdu: Následná rozborka už pobíhala docela dobře, až na čepy (kolíky) brzdových štítů. Ty vyřešila až pneumatická sbíječka. Co ale dělalo fakt dost problémy byly spodní uložení brzdových paken. Ty bych si dnes po té zkušenosti už koupil nové. Byť kousek za 10€ je za mě dost zlodějina, za tu pakárnu to nestojí. Jeden jsme zlomili a museli ho navařit, rozumně šel vyndat pouze jeden a tři vyřešilo až rozpálení v kotli do červena. Jako vyválčili jsme je, ale hezky nevypadají. Foto bohužel nemám, když jsem nasr... rozčilen, nefotím .

Kupodivu ramena nebyla nijak zvlášť sežraná, pouze jedna miska pod pružinou byla zpoloviny odtržená v bodových svarech bobtnající korozí a měla maličkou dírku cca průměru 5mm proklepanou od konce pružiny. Rez zvnitřku jsem vymlátil a vysypal a bráška misku smrknul k ramenu zpět, přičemž bylo jasné, že meziprostor bude zapotřebí řádně promastit, ale to až po natírání...

Ramena s vylisovanými silentbloky a náboje s vylisovanými ložisky jsem ojel jehlovým oklepávačem, ometl dráťákem (ááááu) a natřel odrežovačem: Posléze jsem ramena (neb nebyla olezlá) natřel alkytoním základem a náboje penetrátorem koroze: No a nakonec zase černošku od Alkytoniho a alou na kutě: No následující ráno mě teda nepotěšilo. Barva nezaschla a to ani moc náznakem. Jelikož byla již neděle a do rachoty se musí, bylo jasné, že domů to bude po kolejích . Osud však chtěl, že hnedle v úterý jsme měl pracovní aktivitu v jihozápadních Čechách, tedy v pondělí odpoledne jsem se utrhl zase zpět do Čech jižních. Barva byla již zaschlá a zbytek byl už v podstatě jen taková skládačka.

Bráška v mezičase již něco poskládal, koupil šrouby na ramena a vyrobil mi náhradní podložky pod pružiny - první závodní doplněk na Žoldovi . A když myslím závodní, tak jako opravdu závodní, v podstatě z královny závodů. Merlin nejspíš již tuší, pro zbylé to nechám opředené tajemstvím . Ramena jsem řádně zevnitř vystříkal a prolil voskem a šly na auto. No a nakonec ty vše způsobivší poloosy, které jsem tedy aby se neřeklo, pro ten pocit, též máznul barvou. Kupodivu byla na autě každá jiná. Jedna, dle mého novější odlehčená s pružnými podložkami (na té klepal ten kloub), druhá byla rovná, zkrátka jen rovná tyč s drážkami na konci. Foto bohužel nemá, tentokrát je za tím spíš spěch.
Foto výsledku taktéž nemám, pokusím se dodat později.

Ještě mě napadlo, že štíty jsem koupil AIC. Píšou zinkované a lakované máčením. Musím je pochválit, tloušťka plechu solidní - 1,2mm a zinek na tom asi opravdu je. Že vypadají poctivě uznal i šaman největší a ten už něco viděl.
Smutné je, že když tak koukam po internetech, tak jsem asi koupil poslední. Už to nějak nejde sehnat .

Pěkný...

Ahoj Půčo!
Smekám a děkuji... konečně nám tu zas přibylo něco technického... Nu a závodní, to se ví, 5 koní navíc se vždycky hodí... ale královna závodů... to je těžký, každý to má hozený jinak... za mě je to hned několik podniků, napříč disciplínami, nemluvě o dvou, třech, čtyřech, šesti a osmi kolech... Total Tatra 815 8x8 Dakar rulezz!

Ať to vrčí, Merlin.

Zdarec Merline,
ty budeš tak dlouho smekat, až budeš plešatej jak já. Bacha na to!
S tou královnou je to jasný. Stejně jako není jen jedna vopravdická královna na světě, tak nejni jenom jedna královna závodů. Někdo má jako královnu F1, druhej Moto GP, a třetí třeba Tour de France. Myslím, že se ale shodneme, že v daném segmentu je to asi nejvíc, co se dá jezdit no ne?
Každopídně ještě se chystám napsat jeden postřeh do sekce o brzdách, ale nejprv se muším dostat k autu a bliknout k tomu fotku.
No a na jaře bych si rád střihnul něco jako repete, tentokrát s předkem. A přes zimu snad nějak zmáknu věnovat trochu lásky i řazení. S tím jsem také dlouhodobě ne zcela spokojen .