tak se též hlásím mezi postižené. Respektive postižen jsem již téměř 2 dekády, ale na sklonku loňského roku u mě propukla nemoc a říká mi pane modrej vysokej Žolík. (Zbytky rozumu mi hlásí tuto větu začít slovem Bohužel) se nemoc se stále zhoršuje a ač původní záměr zněl vyzkoušíme uvidíme, zatím provedeme jen nejnutnější poladění pro provoz... No prostě rozum pryč, po dovolené myslím už zapadl někam hodně hluboko, pouze jako obranný mechanismus přežití ho nahradilo takové lehké zoufalství

No a po nějakém čase konzumace místních mouder a nějaké drobné radě Vencovi se stabilizátorem, která mu nakonec byla platná jak mrtvýmu zimník, jsem se rozhodl zde taky trochu "odkopat".
Tedy 13.12.2021 se mé ctěné jméno tonerem zapeklo do příslušné kolonky panenského ORV a stála přede mnou první výzva - převézt krasavce z Prahy domů do Brna. Po několika chabých pokusech se s někým snadno dostat z Brna do Prahy "bez auta" jsem naznal, že budu muset asi jet vlakem. Vzal jsem tedy juniora a vyrazili jsme. Cesta a vyzvednutí žolíka, obojí klaplo na výbornou a první oťukávání mohlo směle začít. No a taky že začlo

Tak tedy Půčovi mají Žolíka. Konkrétně tedy jde o vysokou střechu s 1.6TD bj 1989 původně bílý, pak zelený a nyní modrý. Relativně minimálně napaden kutilem, spíše bych dnes řekl jen ignorantem či prostě jenom úplně obyčejným blbem.