2026 - Bornfloss Historic (22. - 24. května 2026)

[Kuba_Tommi]

IMG_9354-compressed.jpeg (382.2 KiB) Zobrazeno 104 x

[puchyyla]

no, zkrátka si Vás píšu a naložte s tím po svým...

Merlin si nás napsal a už nešlo jinak. Musel jsem trochu zabrat špónu na garáži, abych konečně dokončil prázdnou zadní část a mohl do ní přemístit z přední části věci, které znemožňovaly přístup k Žoldovi. No krom nátěru podlahy šlo už hlavně o montování regálů, takže práce to byla až na vrtání poměrně čistá a nenáročná, ovšem pár dní (asi 8) to vzalo. No a termín se blížil a blížil a já si stále říkal: "Dobrý, zítra už se vrhnu na to auto a to se stihne...". Takže, jak už to u mě bývá, k autu jsem se dostal ve středu. Protáhl jsem útrobami nějaký testovací kábl, který maminu děsně iritoval pohozený jen tak kolem záclonek přes auto dozadu, do elektroboxu u motoru jsem umístil provizorně moderní pojiskový držák MIDIVAL s novými kablíky žhavení jako dočasnou náhradu za vyhořelý, náhodně objevený, originální držák pojistky, a jal jsem se dotáhnout nějaké drobnosti, které jsem na podzim už nestihl na těch zadních brzdách a nápravě. Z podzimu si vybavuji, že ty brzdy kopaly do pedálu, což mi právě tenkrát velmi neudělalo radost a tak nějak i trochu vzalo vítr z plachet. Co jsem provedl s brzdama jsem už psal hííír, takže to bych se opakoval, navíc si to už tak nějak stejně pomalu přestávám pamatovat. Středa se mi tím v cuku letu přiblížila ku půlnoci, tedy vlastně ke čtvrtku, nicméně ty nejnutnější věci jsem stihl.
Ve čtvrtek jsem byl pracovně ve Slezsku a tak jsem se doplazil do Brna poměrně pozdě, nicméně stihl jsem ještě Žoldu uklidit a připravit na vyjetí. No a v pátek okolo 17. hodiny jsme vyjeli. Navigace ukázala nějakej zoufalej čas asi 4 hodiny cesty přes Žďár/S. a ještě asi o 10 minut zoufalejší přes Svitavy. Vyrazili jsme tedy na Žďár, kam jsme díky našemu místnímu provozu, pátku a objížďce dorazili za nějakou hodinu a půl. Cejtil jsem se tou dobou už jak Marsellus Wallace, ale nebylo cesty zpět, šlo už o otázku cti . Dali jsme si lehkou pauzu, při které holky zašly dokoupit ještě nějaké krmení na víkend a vyrazili dále. Jak jsme se vymotali ze Žďáru, tak cesta začala celkem slušně odsejpat a najednou jsme koukali na Krkonoše. Tam už to teda zase trochu odsejpat přestalo, ale dorazili jsme dokonce za světla. Ano, skutečně, čtete správně, normálně bylo vidět !
Při příjezdu nás čekalo milé překvapení, Merlin měl vše velmi dobře připravené, místo, záchody, voda, občerstvení, oheň, počasí co víc si přát. Snad tak leda tu sprchu co výše zmiňoval Kuba. K takovýmu místu to ale asi snad ani nepatří, takovýhle moderní výdobytky. Navíc na co sprchu, když tam byla vana . A to vůbec nezmiňuju, že sprchu (model do kýble) my vozíme v lavici stále, to je v Žoldovi inventář. Od té doby, co jsem ji tam dal, jsme ji nepotřebovali. A tak to má být. Proto ji tam vozím .
Večerní posezení u ohýnku bylo příjemné a než jsme se rozbalili a dorazili tam, tak tam bylo i poměrně hodně lidí. Když jsme se tam konečně dostali my, už ne. No asi jsme je zaplašili, nebo možná se právě tady se projevila absence tý sprchy, nevim. Poznal jsem tam pár nových milých tváří, který si bohužel stejně už zase nepamatuju. Já mám (nejen) na lidi fakt hrozně blbou paměť. Každopádně posezení u ohýnku bylo velmi příjemné, obzvláště pak v závěrečné komorní fázi.
Pozdní příchod ku spánku bohužel znamenal probuzení rozespalé části posádky, které tou dobou byla již trochu ziminka a tak si vyžádala zapnutí bufíku. Ten od Harrachova neběžel, tak jsem u něho raději ještě chvíli počkal než se pěkně zahřeje, zda neplánuje dělat nějaké nepřístojnosti, což nakonec v plánu neměl. Jak ten rok nejel, samozřejmě jsem, opět bohužel, zapomněl ty čísílka na termostatu, tak jsem ho po nastartování stáhl na trojku s tím, že to bude asi dobrý. No nebylo. Už asi za 2 hodiny jsem se nahoře začal vařit a rozpuštěný špeky mi začaly v téřichu dělat vlnobití. Nějak jsem to ale přežil a když se nad ránem ozvalo typické mňouknutí zastavivšího bufíku, samou radostí jsem z toho opět usnul.
V sobotu ráno nás nejprve opustil Kuba a v zápěstí monitoruji v polospánku z okýnka ještě nějaké další kusy. Nevím přesně kolik, ale když jsme se vykutáleli z brlohu, bylo to na place takové o poznání prořídlejší. Spáchali jsme nějaké to krmení, hygienu (rozuměj zhruba jako otočili jsme trenýrky naopak), lehce pozevlili a pak jsme pomalu začali chystat Žoldu k odjezdu na exhibici na náměstí a návaznou věhlasnou orientační soutěž Žacléřský Kahan, o které ví až na jižní Moravě!
Náměstí v Žacléři bylo pravou výzvou pro Žoldovu ruční brzdu, kterou jsem sešteloval hlavně na to, aby neškrtala a ty bubny jsem neupekl, když je možná ještě ponesu reklamaci vstříc. Doufal jsem, že o zlepšení funkce se postupně postrají samoštely, ale nějak se to neděje. Buď je na nich něco špatně, nebo jsou nějaké moc váhavé, protože něco jsme přece jen najeli a nabrzdili, tak bych trochu zlepšení čekal. No zkrátka neškrtá, taky ale moc nebrzdí. Naštěstí komprese v motoru se zatím stále nějaká vyskytuje, což nás krom toho, že dobře startujeme dokáže v kopci taky trochu podržet. A Merlin doteď netušil, jakého se mohl na své akci dočkat překvapení .
Soutěž měli Merlin s Kikou moc pěkně připravenou, jenom my natvrdlí jsme to úplně nepochopili a proměnili orientační soutěž v dezorientační. Vítězné posádce, startující 6 minut za námi jsme tak postupně prošlapávali slepé uličky dezorientačního poznání a věřím, že jsme je i nejednou pobavili. Jelikož se v soutěži vyskytly hned dvě stavařské otázky, mohlo by se zdát, že mít v autě stavebního inženýra bude výhodou. No, Merlin ví, nebylo . Stavař(ka) se ale kupodivu nalezl v testu ze zdravovědy, až jsem byl sám překvapen. Sebejistě působila dost, ale jak moc to bylo oprávněné ví jen Merlin s Kikou jakožto hodnotitelé a držitelé výsledků. Definitivní korunu našemu snažení však nasadil v předposledním bodě autobus. Plnit úkol mezi dvěma vyznačenými body, když prostě nemáte ponětí, kde je ten druhej bod je poměrně schizofrenní. Přesto všechno jsme však v soutěži skončili asi třetí od konce. Jediné co nás zpětně trochu mrzí, že jsme v soutěži zbytečně, i přes ujištění, že to není na čas, spěchali a více si to nevychutnali. Soutěž nás totiž zavedla na několik zajímavých míst, která by si zajisté zasloužila více stráveného času. Na druhou stranu kdybychom měli těm místům věnovat patřičný čas, tak bychom zas nestihli závěr soutěže a asi ani srazu. U jednoho místa nás to ale zpětně zamrzelo obzvlášť a sice u stanice Horské služby na Prkenném Dole. Kluci tam byli velice milí a byli na nás perfektně připravení. Prostě si to tam šlo a bylo bývalo zasloužilo trochu více užít a prozkoumat, obzvláště když tomu věnovali to úsilí. Nás zkrátka ale pohltila soutěživost a ta nám zastínila mysli .
Po dokončení soutěže jsme se zastavili na oběd ve Svodobě nad Úpou a poté se opět doplazili hore kopcom na vegetiště, kde jsme opět pozevlili, poklábosili, prohlídli si pár stojů, přesunutých z náměstí a postupně se přiblížili k zlatému hřebu večera, tj. talkshow Martina Straky. Talkshow byla velmi zajímavá, vtipná, Martin naživo obrovský sympaťák. Dle mého talkshow sama o sobě byla akcí přesahující rozměr srazu a je fakt velká škoda, že nebyla větší účast. Jak na sraze, tak místních jen na talkshow. Trochu by mě zajímalo, co tak zajímavého měli v sobotu večer obyvatelé Žacléře a přilehlého okolí, že takovouto akci nestihli . Martinovi každopádně patří velký dík za to, že takovou bandu zevláků na okraji lesa, kde už dále řval jenom chřáslat polní a lvi, svou návštěvou poctil a ještě se i po ukončení "referátu" zdržel.
Po talkshow a následné autogramiádě a focení jsme ještě vyzkoušeli grilované klobásky z nabídky místního občerstvení, které taktéž chválím. Účast toho večera byla již nevalná a nakonec nedošlo ani na oheň. Relativně brzo jsme to tedy již, po tom všem značně unaveni, zapíchli. Bohužel jsem se dozvěděl, že se mi opět chce v noci zapnout bufík, tentokrát jsem ho po rozhoření prozíravě stáhl fakt jen na jedničku. Kýžené mňouknutí se však ozvalo asi až v 7 ráno, kdy už dávno valil Oskar Žoldovi do čepice na plný kule, a tak jsem toho rána byl uvařenej ještě o kus víc než rána předchozího. Když už mě ten hic nedovoloval ráno ještě na chvíli oka zamhouřit, otevření vykýřů mě sice možná před uvařením zachránilo, nicméně komfort již vyvolat nedokázalo. I jal jsem se tedy vysoukat ze střechy ven, kde tou dobou ještě panoval příjemný chládek a sádlo v téřichu mi mělo možnost zase pomalu ztuhnout. V průběhu noci začal okolí sraziště ještě narušovat zabloudivší bulharskej převozník aut (tak jsem to co jezdilo okolo areálu otipoval), načež jsem se ráno dozvěděl, že to byl arawak. Jelikož se ale úplně neúčastnil srazu a hlavně vyhlášení, trofej za nejvzdálenějšího účastníka jsme brali my . Neděle se už pak nesla ve znamení balení. Tady jsme teda nezklamali a odjížděli suverénně poslední. Kromě domácích samozřejmě, kteří tam narozdíl od nás měli práci a jako správní hostitelé opouštěli místo až po odjezdu všech hostů.
Cesta zpět byla výrazně poklidnější než ten páteční příjezd. Netlačil nás čas, tak jsme mohli jet mnohem více v klidu. Cestu jsme si roztrhli dvěma zastávkami v Pardubicích a v Moravském Krasu a k večeru poklidně dorazili do Brna. Žolda nijak nezlobil (vyjma těch zadních brzd, o kterých se možná trochu rozepíšu do příslušného vlákna), spotřeba nám i s těma dvěma nocema bufíku vyšla na nějakých 8,8l (loňský nafty za 29Kč/l ), paráda.
U statě o Martinovi Strakovi jsme vyjádřil dík pouze jemu, protože Merlinovi, Kice a dalším lidem, podílejícím se na organizaci a zázemí, patří dík za celý sraz, nejen za talkshow. A to dík nemalý, naopak obrovský. Šlo totiž o promyšlenou, propracovaou a povedenou akci, která musela spolykat neuvěřitelné množství času a ještě neuvěřitelnější množství energie a toho si, věřím že nejen my, obrovsky vážíme. Takže tady jedno obrovské písemné DÍKY k těm dalším mnoha již vyřčeným i napsaným. Jsme moc rádi, že jsme mohli býti součástí toho jediného skutečného poděkování a uznání a tím je účast. Za nás to byl velmi příjemně strávený víkend a musím říci, že ti kdo nebyli, prohloupili.
No a když už jsem u těch díků, tak děkujeme i všem ostatním účastníkům za milou společnost a pohodovou a příjemnou atmosféru celého víkendu. Rádi jsme s Vámi víkend společně strávili a doufáme, že jsme se neviděli naposledy. S některými jsme se evidentně již v minulosti potkali, ač jsme např. do řeči nezabředli, nebo se ze společných akcí třeba ani vzájemně neregistujeme. Ono přece jen na těch masových akcích nejde pochytit všechny, natož všechny pozdravit nebo s nimi pohovořit. No a jak už tu psal Kuba, pro nás bylo též velmi milé zpestření se s ním vidět opět po roce, škoda jen těch okolností. S těma okolnostma ale Kubo držíme palce, bude to dobrý, musí být .
Takže pokud Merlina a Kiku energie a chuť neopustí, tak zase za rok.
Protože za rok je to daleko, tak do placu dávám, že se letos chystáme na Gazárku a do Novej Bani. Tam ale jen ze čtvrtka nejdál do soboty ráno, spíš možná jen do pátku večer. V sobotu musíme slovit v Brně z tábora se navrátivší Půčí droboť.

A závěrem, aby to nebylo jak tejden bez neděle, si připojíme pár foteček. Nejprve exponáty.

20260523_114729.jpg (382.17 KiB) Zobrazeno 82 x

20260523_114654.jpg (385.46 KiB) Zobrazeno 82 x

20260523_114824.jpg (438.21 KiB) Zobrazeno 82 x

[puchyyla]

20260523_114834.jpg (401.72 KiB) Zobrazeno 80 x

20260523_114850.jpg (373.3 KiB) Zobrazeno 80 x

20260523_114921.jpg (409.05 KiB) Zobrazeno 80 x

[puchyyla]

20260523_115101.jpg (381.46 KiB) Zobrazeno 80 x

Tohle byl pro mě osobně asi nejzajímavější exponát Lancia Thema:

20260523_114944.jpg (367.93 KiB) Zobrazeno 80 x

A některé exponáty se nám přesunuly i na sraziště:

20260523_164920.jpg (448.11 KiB) Zobrazeno 80 x

Za mě krásný kontrast toho Chevroletu s M-B. Podobné kubatury oba osmivály, přitom tolik jiné. Ten rozdíl amerického muscle caru proti tomu německému vyhlazenému sametu.

[puchyyla]

No a tady si dáme pár momentek ze soutěže.
Nejprve soutěžní foto:

20260523_123926.jpg (262.92 KiB) Zobrazeno 80 x

dálnice:

20260523_124537.jpg (309.47 KiB) Zobrazeno 80 x

bunkr na Stachelbergu:

20260523_130827.jpg (484.85 KiB) Zobrazeno 80 x

[puchyyla]

základy srubu:

20260523_131145.jpg (488.86 KiB) Zobrazeno 80 x

vipera berus, kterou mladej na Stachlu málem zašlápnul:

20260523_131432.jpg (229.64 KiB) Zobrazeno 80 x

a dobržďovací :

20260523_133625.jpg (353.54 KiB) Zobrazeno 80 x

[puchyyla]

A nakonec hvězdy srazu:

20260523_193114.jpg (320.5 KiB) Zobrazeno 80 x

a autogramiáda:

20260523_211214.jpg (280.69 KiB) Zobrazeno 80 x

Suma sumárum najeto 544km:

mapa_Bornfloss_2026.jpg (379.07 KiB) Zobrazeno 80 x

[martin_100]

Safra ty jsi Jirásek
Hezkej rozbor. Koukam, že to máš o 50 blíž než já. Toje dobře, že tam nejezdim aspoň ti nevyfouknu cenu

[puchyyla]

Prd Jirásek, kdybys přijel, slyšel bys to u vohně. Tam jsme to probírali s Kubou. Sepisuju si to večír když uspávám holku. Pak už tomu jen dam trochu fazónu na kompjůtru a jde to do světa. Merlin nás neodbyl, tak jsem to taky nemohl odbejt.
O to, že bys nám vyfouknul cenu strach nemám, to dřív pokvetou hrábě a venca si doplní svou sbírku o T3 o DoKu, jeřáb, zdvihací plošinu, míchačku betonu a nosič minometu.
A když už jsme u tý ceny, tak cena hííír.

20260527_160720(1).jpg (164 KiB) Zobrazeno 71 x

[martin_100]

No jó mít to za humny jako ty tak bych taky dojel